Pevnost betonu v tlaku
Pokud bychom měli definovat pevnost betonu v tlaku, tak se jedná o velikost napětí, kterým musí podlehnout vzorek betonu. Jeho velikost při porušení zkušebního vzorku se poté rovná třídě betonu. Ty jsou odvozeny od maximálního napětí, které přirozeně zkušební vzorek již poškodí. Norma ČSN EN 206-1 tímto způsobem stanovuje 16 pevnostních tříd obyčejného a těžkého betonu a 14 tříd lehkého betonu. Přirozeně se o každé zkoušce vedou záznamy a sepíše se přehledný protokol.
Pevnost betonu v tlaku (Compressive strength of concrete) se provádí v prostém Rb (krychelná pevnost betonu), v sevřeném a naposledy v soustředěném stavu. Rovněž se dělá i pevnost betonu v tahu a ve smyku. Tato zkouška vyžaduje zkušební pomůcku, která je v podobě krychle, válce, ale i jiném vhodném kusu zlomného trámce.
Základní rozměry zkušebních těles pro pevnost betonu v tlaku:
- Krychle - o hraně 150 mm, ideální pro zkoušení pevnosti v tlaku i v příčném tahu, zkoušky jsou prováděny podle EN 12390-3.
- Válce - o průměru 150 mm a výšce 300 mm, jsou vhodné pro zkoušení pevnosti v tlaku, v prostém a v příčném tahu.
Technologické ovlivňování pevnosti
Pevnost betonu určují jisté parametry:
- Kvalita cementového kamene, zde se jedná zejména o vodní součinitel. Čím vyšší bude vodní součinitel, poté se dá logicky očekávat nižší pevnost betonu.
- Podíl cementového kamene. Množství cementového kamene má být vždy takové, aby se zaplnily veškeré mezery. Tím se v podstatě zacelí zrna kameniva a rovněž tak obalí jejich povrch tenkou vrstvou.
- Pevnost neboli soudržnost rozhraní vnitřního povrchu betonu (povrchu kameniva). Rozhodující v tomto případě je rovněž vlhkost a teplota prostředí, ve kterém bude beton tvrdnout.
Díky provedeným zkouškám pevnosti betonu v tlaku se dá velmi dobře zvolit třída betonu, která bude vyhovovat prostředí, kde se bude beton aplikovat.