Podstatou vláknobetonu jsou rovnoměrně rozptýlená vlákna, která zlepšují jeho vlastnosti a která jsou zapracována do čerstvého betonu již v betonárně.
Vlákna mohou být vyrobena z různých materiálů a liší se i tvarem a rozměry. Nejčastěji se používají vlákna polymerová, polypropylénová a vlákna ocelová. Beton obohacený ocelovými vlákny se nazývá drátkobeton.
Vláknobetony jsou betonové směsi, které jsou při výrobě na betonárně skupiny CEMEX obohaceny o vlákna polypropylénová. Ta zachycují napětí vytvářené objemovými změnami betonu a omezují nebo zcela zabraňují vzniku trhlin. Vlákna zabraňují opadávání betonu v okrajových částech konstrukce a celkově zlepšují soudržnost betonu v detailech, například na hranách. Polymerová nebo polypropylénová vlákna však nemohou nahradit klasickou ocelovou konstrukční výztuž betonu.
Výhodou drátkobetonu je, obdobně jako u vláknobetonu, omezení vzniku smršťovacích trhlin a deformací betonu. Rozptýlená ocelová vlákna však mohou, na rozdíl od vláken polypropylénových, v určitých případech nahradit klasickou betonářskou výztuž. Volbou drátkobetonu je možné snížit riziko nesprávného vyztužení nebo posunutí výztuže, například při hutnění betonu. Volbou betonu s rozptýlenou výztuží místo běžné výztuže se výrazně zrychluje postup výstavby.
Použité množství drátků se pohybuje mezi 20 - 40 kg/m3 v závislosti na typu drátků, pevnostní třídě použitého betonu a požadované hodnotě vyztužení.
Drátkobetony se úspěšně uplatňují v konstrukcích podlah a v základových deskách obytných domů i veřejných staveb, v průmyslových podlahách, v subtilních konstrukcích s omezeným použitím klasické výztuže.
